Obec Horní Kruty
Horní Kruty

Historie

Historický vývoj celé obce

Velmi cenným materiálem je kniha Z rodného kraje autora Jaroslava Procházky, což byl rodák z Bohouňovic, který zpracoval celou historii naší obce (1).

Pravěk a ranný středověk

Dějiny naší obce můžeme sledovat díky prvním písemným pramenům až od středověku. Z období pravěku a ranného středověku zde nemáme žádné významné nálezy.

Nejbližší doložené sídlo, které pochází zřejmě ze 7. a 8. století bylo u Hryzel "Na Starých šancích". Toto hradiště dosahovalo značné rozlohy 26,66 ha a podobá se hradišti Stará Kouřim. Hradiště bylo nejjižnějším sídlem pohanského kmene Zličanů (2). Na konci 10. století bylo území kouřimska definitivně připojeno pod české knížectví a vládu Přemyslovců. (3) Pokračovala christianizace a naše území se nejspíše dostávalo pod vliv kláštera benediktýnů v Sázavě. 

První písemné zmínky

Jak upozorňuje "otec národa" František Palacký (4), první písemná zmínka a tudíž i doklad o existenci naší obce je v listině z 11. května roku 1228. Shrnutí textu této listiny (v latině) nalezneme například Českomoravské regestě Karla Jaromíra Erbena (5) nebo v Českém diplomatáři (6). V listině je uvedeno, že  Kruty, spolu s vesnicemi Radlice a Přestavlky byly darovány panošem Přibyslavem libenskému klášteru ve Slezsku. Z této doby se nedochovalo mnoho písemných pramenů o českých dějinách a tak další písemné zmínky o naší obci jsou až ve 14.století, kdy byly pod správou sázavského kláštera.

Husitské války

Během husitských válek se v naší oblasti výrazně změnily majetkové poměry. Majetek sázavských benediktýnů byl sekularizován. Vlády nad jeho statky se ujali Pražané a některé hned věnovali svým stoupencům. Horní Kruty a další přilehlé vesnice dostali moravští pánové Sezima z Kunštátu a jeho bratr Boček. Ti zřejmě padli v bitvě u Lipan. V roce 1436 byly naše vsi mezi klášterními statky zapsanými pro Jana Zajímače z Kunštátu. Po Janu Zajímačovi držely sázavské statky Jan a Prokop Zajímačové, patrně jeho synové. Posledním z rodu Zajímačů byl Janův syn Ludvík. Ten se poté stal dědicem sázavských statků. Ale byl špatný hospodář, tak mu bylo celé panství odebráno a rozděleno na dvě části.

Smiřičtí ze Smiřic

Část panství, ke které náležely i Horní Kruty, Dolní Kruty, Přestavlky a Újezdec koupil roku 1567 mocný pán Jaroslav Smiřický ze Smiřic a tím se tyto a později další obce dostaly k panství kosteleckému, při němž zůstaly až do zrušení roboty.

Jaroslav Smiřický, kdysi horlivý katolík ve službách Habsburků, se stal stejně horlivým protestantem. Po něm se stali dědici panství: Zikmund Smiřický a jeho syn Jaroslav Smiřický. Roku 1614 se ujal všech rozsáhlých panstvích poslední mužský potomek rodu Smiřických, veliký vyznavač víry podobojí a vůdce českého povstání a odboje proti Ferdinandu II., Albrecht Jan Smiřický . Po porážce českých stavů na Bílé Hoře bylo celé jmění, které nashromáždil Albrecht Jan Smiřický, zabaveno.

Doba pobělohorská - doba temna

Půlka statků propadla králi a druhé poloviny se ujal Albrecht z Valdštejna. Pro sebe si ponechal statky na Jičínsku a kostelecké panství prodal 21. ledna 1623 Karlovi z Liechtensteina. V majeku tohoto rodu zůstal náš kraj až do konce nevolnictví v roce 1848.

V letech 1633 a 1634 bylo kostelecké panství zaplaveno císařským vojskem, které ničilo, hubilo a rabovalo stejně jako nepřítel. Celé panství bylo ve velice špatném stavu. Nejhůř na tom byly Horní Kruty, které byly zle zpustošeny. Roku 1639 se císařská armáda přihnala do Čech znovu a opět to na kostelecké panství těžce dolehlo. Po této armádě přišli Švédové a dílo zkázy dokončili. Vítězství Ferdinanda na Bílé Hoře bylo i vítězstvím katolické církve. Kromě válečných hrůz doléhala na obyvatele i násilná rekatolizace. Proto místy prchali poddaní z gruntů za hranice.

Dlouhou válkou, hladem a morem ztratily Čechy ohromný počet lidí. Mnoho gruntů bylo opuštěných a vrchnost se je snažila znovu osídlit. Vracela pusté grunty původním majitelům, kteří se vrátili nebo je připojovali k panskému dvoru, ale to jen tehdy, šlo-li o usedlost ležící blíže dvora. Grunty na Hornokrutsku a okolí neměly pro panské hospodářství téměř žádnou cenu, protože byly ode dvorů odlehlé. Z Berní rolle z roku 1654 se dozvídáme, že na Hornokrutsku bylo orné půdy méně než na ostatních místech Kostelecka.

V letech 1770 - 1771 byla postižena skoro celá střední Evropa velikou neúrodou a nastal hladomor. V tomto čase veliké bídy zemřela (20. 2. 1772) šlechetná majitelka kosteleckého panství, kněžna Marie Terezie Savojská. V závěti nařídila, aby byly poddaným odpuštěny všechny nedoplatky do panských důchodů. O žalostném stavu české země a neuvěřitelném útisku poddaných se přesvědčil  i sám císař Josef II. Se svou matkou pomýšlel na ulehčení v robotě a kontribuci. Zpráva o tom, že vláda chce poddaným ulehčit, se donesla k selskému lidu. Šířila se domněnka, že císař už dávno robotu zrušil, ale že je patent zatajován. To vedlo k novému povstání, které v roce 1775 zachvátilo Kostelecko. Ohnisko povstání bylo v Újezdci. Tam povstali sedláci nejdříve a táhli na Bohouňovice II., kde se k nim přidalo mnoho dalších. Potom se rozdělili: újezdečtí šli přes Hryzely a bohouňovští přes Horní Kruty do ostatních vesnic a panství, aby v nich roznítili vzpouru. Stále se k nim přidávalo více a více sedláků. V hojném počtu  pak dne 21. července táhli na Kostelec, ozbrojeni většinou holemi. Před kouřimskou branou je zastavili vojáci. Když byla jejich žádost na ulehčení v robotě zamítnuta, odhodili hole, ulehli na zem a od Kostelce se nehnuli, ač byli vojáky násilně nuceni k odchodu. Konečně došlo k dohodě, že ve žních, kromě obyčejné roboty, budou posílat jen jednoho pěšího robotníka místo dvou. Potom se rozešli domů. Původci této vzpoury byli zatčeni a potrestáni (většinou k 15 ranám karabáčem buď při nástupu a skončení trestu nebo po každém půl roce výkonu trestu).

Baroko a osvícenství

Ačkoli byla selská vzpoura v roce 1775 všude potlačena, bylo zřejmé, že úpravu poddanských poměrů nelze dále odkládat. Proto se císařovna Marie Terezie odhodlala k vydání nového robotního patentu (13. 8. 1775). Ale ani tento patent nezabránil dalším drobnějším vzpourám. Podstatnou úlevu poddaným přinesla teprve vláda císaře Josefa II.

Ve druhé polovině 18 století docházelo v souvislosti s rozvojem barokní kultury k rozkvětu náboženského života, uskutečňovaly se pouťi a procesí. V Horních Krutech byl vystavěn nový kostel a kaplička sv. Gotharda. Horní Kruty se staly vlivem kostela, hospody a školy (o té máme první zprávy z doby po třicetileté válce) kulturním střediskem celého kraje.

V roce 1848 bylo zrušeno nevolnictví, to bylo důležitým milníkem v historii místního selského lidu. Dosavadní panské rychtáře vystřídala volená obecní rada v čele se starostou. Od tohoto data je vedena kronika obce.

V neděli se obvykle konali schůzky obyvatel. Na těchto schůzkách učitelé přednášeli o různých problémech (hospodářských, kulturních a později i politických). Z těch drobných přednášek, debat a hovorů vyrostly v Horních Krutech kulturně i hospodářsky důležité organizace a spolky. V roce 1888 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Díky učitelům a pokrokovým rolníkům byla roku 1893 založena Beseda „Vrchlický“, která se starala o to, aby se do rukou čtenářů dostala dobrá lidová četby a aby na ochotnické hlediště přišla jen slušná divadelní hra. Dále byl založen Včelařský spolek pro Horní Kruty a okolí. Potom se již zakládala družstva: „Hospodářské družstvo“ pro levný nákup krmiv a umělých hnojiv, „Mláticí družstvo“ obstarávalo parní mlátičku, „Lnářské družstvo“ pečovalo o zvýšení osevu lnu a na jeho zpracování postavilo v Krutech třelnu. Roku 1912 vznikl také tělovýchovný spolek „Sokol“.

První světová válka

Mobilizační rozkaz císaře Františka Josefa I. zapříčinil odchod zdejších branců na srbskou a italskou frontu, odkud se jich mnoho nikdy nevrátilo. Vzpomínkou jsou pomníky postavené v Dolních Krutech, Bohouňovicích II a Újezdci. Válka dopadla i na místní obyvatele, kteří museli odvádět svou úrodu i dobytek. Předepsané dávky, které si směli nechat byly nedostatečné a tak často docházelo ke skrývání části úrody. V obci byly zabaveny 3 historické zvony, které byly bohužel rozbity na vojenský materiál.

Meziválečné období

Obyvatelstvo nadšeně přivítalo vznik samostatné Československé republiky a postupně se vzpamatovávalo z minulých hladových let. V roce 1920 zanikla Beseda "Vrchlický" a kulturní činnost za ní převzal spolek TJ Sokol. Ten si roku 1924 vystavěl ve vesnici vlastní budovu. Stavba proběhla za velké pomoci všech jejích členů i vzdálenějších obcí.

Horní Kruty, historická pohlednice

V roce 1926 byla dokončena stavba vodovodu v Horních Krutech. Voda byla do Horních Krut z údolí u Dolních Krut čerpána půvoně větrným motorem. Projekt původně počítal s výměnou čerpadla za motor výbušný, ale nakonec, díky souběžně probíhající elektrifikaci obce mohl být zajištěn pohon elektrický.

V roce 1931 byla vystavěna budova Kampeličky č.p. 57., kde byl ubytován místní lékař. Rozmach obce dokládá i to, že bylo již možné jet autobusem dvakrát denně z Krut do Prahy a do Kolína a zpět. Firma Baťa postavila prodejnu obuvi č.p.17.

V roce 1938 obec dosáhla zavedení telefonní linky. Linka byla zavedena do sokolovny, kde byla zřízena pošta.

Druhá světová válka

Na obyvatele opět padla tíha povinných odvodů. Z věže kostela byly opět vzaty 2 zvony. Naše území válka výrazně nezasáhla, němečtí i ruští vojáci se zde jen na krátký čas ubytovali. Jeden ruský voják má sice hrob na hřbitově v Horních Krutech, ale ten byl zabit bleskem. Několik obyvatel se dostalo do koncentračních táborů a pár z nich se vrátilo domů. Vzhledem k tomu, že místní lékař byl židovského původu, musel se vystěhovat z kampeličky. Po válce se již obci nepodařilo sehnat vlastního lékaře a dojížděli sem lékaři z okolních měst 1-2x týdně.

Období komunismu

V roce 1947 byla zbourána cihelna v Horních Krutech. Tím zanikla průmyslová výroba v obci a obživu místních tvořilo jen zemědělství. V roce 1948 proběhlo zcelování pozemků. V roce 1955 byl majetek Aloise Šmejkala z č.p. 3 v Horních Krutech zabaven a jeho pole se staly základem pro nově založené JZD.

Většina investičních akcí začala probíhat jako tzv. akce "Z" (zvelebování), které vyžadovaly dobrovolnou bezplatnou práci místních obyvatel:

V letech 1969 – 1971 bylo vybudováno veřejné osvětlení a obecní rozhlas.

Výstavba koupaliště v Bohouňovicích II.

Roku 1980 je uvedena do provozu mateřská škola.

Podrobnosti z historie místních částí

Dolní Kruty

 

dolní kruty

Ves Dolní Kruty vznikla v první polovině 13.stol. na potůčku,který protéká od Kachních Louží k Přestavlkům bezprostředně pod krutským kopcem,v nadmořské výšce 361 m.

Souvislé historické zprávy začínají od doby,kdy se tato i okolní vesnice dostaly pod správu Sázavského kláštera. Ten byl založen roku 1032,ale Kruty se staly klášterním majetkem teprve ve 14.stol.

Hmotné poměry obyvatel Dolních Krut je možné nepřetržitě sledovat od r. 1654, tehdy byl totiž učiněn první pokus o vypracování řádného katastru v zemi. Ve vsi bylo 5 sedláků, 1 chalupník a dva pusté, vyhořelé grunty. Tehdy byly budovy dřevěné a tak často vyhořely i celé vesnice.

Roku 1677 vznikl Kostelecký urbář, kde je podrobný popis stavu všech gruntů. Je zde uvedena nejen výměra polí a luk a stav dobytka, ale najdeme tu i informace o studnách, sklepích, zahradách a sadech. Ve vsi je obecní studna a patří jí obecní les (borový, březový a lístkový), obecní louky a pastviny.

V Dolních Krutech byla zapsána pustá fara a pustý kostelík sv.Havla. Kostelík stával v místě,kde je dnes domek čp. 4. Kostel sloužil asi jiné církvi než katolické, neboť by nebyly v těsném sousedství dvě fary téhož vyznání. (Fara církve katolické je v kostele sv. Václava v Horních Krutech.)

Za vlády císaře Josefa II. bylo roku 1781 zrušeno nevolnictví a roku 1789 byl vydán toleranční patent. Vznikl též nový katastr (dokončen 1789). Z něho vyčteme, že náves v Dolních Krutech byla tehdy využívána k pastvě. Bylo zde již 20 čísel popisných domů, z toho bylo 8 statků, 10 chaloupek, obecní kovárna a obecní pastouška.

V současné době je z historických objektů v Dolních Krutech zachován pouze kamenný mostek a pomník obětem 1.sv. války na návsi.

V roce 1940 bylo již v Dolních Krutech 46 popisných čísel. V roce 2020 jich je 49.

Bohouňovice

Bohouňovice leží v nadmořské výšce 344m.n.m. Jsou typem starobylé slovanské osady o kruhové základně. Usedlosti se dívají svými štíty do středu návsi, jíž protéká drobný potůček. Ves o kruhové základně (okrouklice) měla tu výhodu, že se v čas nebezpečí mohl přístup do vsi rychle uzavřít, aby se mohlo při menší branné síle s prospěchem čelit nepříteli. Původ vsí tohoto tvaru spadá do 10. nebo 11.stol. Zakladatelem osady byl Bohun či Bohúň (=Bohumil) a ze jména rodového se stalo osadní. Bohouňovice byly lánovou obcí (půda pro novou osadu byla rozdělena na stejné díly-lány, které se propůjčili osadníkům v držení). V době šíření křesťanství se Bohouňovice, jako mnoho dalších obcí, staly církevním majetkem. Patřili ke 4. obvodu pražského arcibiskupství, který spravoval Český Brod. Při brodském statku zůstaly až do husitských válek. V období těchto válek údaje o Bohouňovicích mizí a objevují se až roku 1461, kdy Bohouňovice získal rod Čabelických ze Soutic. Dalším majitelem se v roce 1588 stal Jaroslav Smiřický ze Smiřic a připojil je ke Kostelci.

 

Z dřívějšího souhrnu přepracovala a doplnila zdroje Ing. Lucie Sepekovská dne 28.10.2020

Literatura:

(1) Procházka, J. Z rodného kraje; Vydáno nákladem učitelstva školního okresu kolínského: Kolín, 1940.
(2) ŠOLLE, Miloš. Staroslovanské hradisko; Vyšehrad. Praha: 1984. s. 46.
(3) RIŠLINK, Vladimír. KOUŘIM a okolí. Město Kouřim : 2000. s. 12.
(4) PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Praha: B. Kočí, 1907-1908. s. 212. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0df58e10-def0-11e2-b28b-001018b5eb5c
(5) Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. s. 340. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a45f7993-bbc2-4964-b48e-5e371c04d2be

(6) FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Svazek II Praha: 1912. s. 312. Dostupné také z: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=2&bookid=77&page=312&action_button.x=0&action_button.y=0

 

 

 

 

 

Obec

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Pokud Vás nebaví neustále kontrolovat, zda je na našich stránkách něco nového a zároveň nechcete přijít o dění v obci, kde bydlíte, vyplňte výše Váš e-mail a my Vás budeme pravidelně informovat.

Kalendář akcí

Jsme členem