Horní Kruty - Kostel sv. Václava

Kostel sv. Václava v Horních Krutech byl již před rokem 1361 farním. Bezpochyby byl postaven sázavskými mnichy, jimž Kruty ve 14. a 15. století náležely. Sázavští opatové dosazovali do Krut faráře až do husitských válek.

Po husitských válkách sem byli dosazováni kněží podobojí. V bouřlivých dobách 15. století o nich bližších zpráv není. V té době byla krutská fara pravděpodobně chudá. To byla asi vina farářů, kteří se tam často střídali a dělali dluhy. V letech 1588-1590 byl krutským farářem náboženský spisovatel Jan Štelcar Želetavský ze Želetavy. Roku 1577 sepsal protestantský „Církevní řád kněžstva na Smiřického panství“, v němž Jaroslav ze Smiřic nařizoval, jak si mají kněží v církvi vést a jak mají učit lid. Roku 1588 vydal spis „Kniha duchovní“, v němž je rozhodně proti trestání čarodejnic ohněm a prohlašuje za podvod tvrzení, že je možné vyrobit zlato a stříbro z obyčejných kovů. Právě toto tvrzení doba prosazovala. Roku 1588 vydal Jan Štelcar knihu „O pokutách božských“. V Krutech dopsal 18. března 1589 knihu „Dvě stránky o pravé a falešné církvi“. Byl vášnivým luteránem a pro své myšlenky byl z krutské fary vypovězen. Dne 10. srpna 1590 napsal v Krutech věnování ke knize „O původu kněžství Krista Pána“.

Po bitvě na Bílé Hoře museli kněží podobojí opustit zemi a kostely pustly. Krutská fara zanikla po roce 1623 a kostel sv. Václava zůstal opuštěný.

Pro nedostatek kněžstva je krutská fara vedena jako pobořená a od roku 1667 do 1730 je v užívání kosteleckého faráře. 

Kostelecký farář ale mohl docházet do Krut jen zřídka a to ještě s velikými obtížemi. To mělo za následek, že obyvatelé krutské farnosti byli v náboženství vyučováni nedokonale. Nikdo nedovedl odpovědět na otázku, je-li jeden Bůh a v kolika osobách.Nerozuměli církevním obřadům. Pohřby se nekonaly za přítomnosti kněze. Aby tomu nastal konec, rozhodla se (roku 1730) šlechetná majitelka panství kněžna Marie Terezie Savojská, že faru v Krutech obnoví. Fara byla ve velmi špatném stavu. Vrchnost se tedy rozhodla postavit faru novou. Roku 1732 byla stavba nové farní budovy dokončena. Současně byla zbořena stará kostnice, která stávala na severní straně kostela, a byla vystavěna nová blíže věže. Při přenášení kostí ze staré kostnice přišli dělníci na veliký poklad, který byl ukrytý mezi kostmi a z něhož se velká část poztrácela nebo byla prodána Židům. Kostelu bylo vráceno jen 32 zlatých peněz, které prý měly na jedné straně nápis a na druhé podobu havrana.

Starý kostel byl rovněž zbořen a opět díky Marii Terezii Savojské byl vystavěn nový. Spolu s ním byla vystavěna také barokní kaplička sv. Gottharda.

28. července 1740 byl slavnostně položen základní kámen a dne 6. října 1743 byl nový kostel vysvědcen. Vnitřní zařízení kostela pochází většinou z roku 1888.

Kostel je vystavěn v klasickém barokním stylu, ale v současné době je bohužel ve špatném stavu.

https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vaclava-2148502